Jaroslav Brabec (Fototorst)

Jaroslav Brabec patří k významným současným českým fotografům. Na první pohled to zní až paradoxně, neboť kulturní veřejnost Jaroslava Brabce zná spíše jako filmového režiséra a kameramana. Odborný publicista Josef Chuchma vybral – společně s autorem a s grafikem Alešem Najbrtem - pro tuto knihu ojedinělý soubor Brabcových dokumentárních portrétů několika generací českých výtvarných umělců. V souboru vizuálně kultivovaných černobílých portrétů Brabec důsledně uplatňuje přístup nevtíravého, tichého pozorovatele, což mu umožňuje zachytit jak autentické, nearanžované momenty pracovního zaujetí, tak ukázat dílo v konfrontaci s jeho tvůrcem. Soubor je výsledkem dlouholeté systematické spolupráce a přátelství fotografa a jeho „modelů“.

Jiří Erml (Fototorst)

Kniha fotografií předčasně zesnulého českého exilového fotografa zachycuje svět newyorských nočních barů. Snímky jsou osobité jako sám jejich autor, který je v nich obsažen. Nejde o letmé pohledy náhodného návštěvníka, ale o fotografie z prostředí, které má autor bytostně zažité a důvěrně ho zná. Černobílé snímky svým čtvercovým formátem přinášejí zklidnění, zdůrazňují, že vše zachycené se odehrává jakoby mimo čas nebo v čase jen zvolna se táhnoucím jako jazzová melodie. Z fotografií je cítit atmosféra, kterou umocňuje pečlivé zpracování: jemné půltóny potemnělých snímků vykreslují důležité detaily.

Jméno Vokolek

Rozsáhlý svazek čtvercového formátu navazuje na dva již dříve vydané svazky spjaté s významnými českými kulturními rody: petrkovskými Reynky a staroříšskými Floriany. Svazek věnovaný pardubickému rodu Vokolků je knihou komponovanou: první část tvoří rozsáhlá studie editorky svazku Věry Matoušové o rodu Vokolků, o jejich pardubické tiskárně a zejména o společném nakladatelském díle „Lisu tří bratří“ Vlastimila, Vojmíra a Vladimíra Vokolkových v době před únorem 1948. Tato část knihy je doplněna množstvím unikátních fotografií, dokumentů, faksimilí a grafik. Následuje pět rozsáhlých bloků, věnovaných dílu Vlastimila (nakladatele), Vojmíra (básníka, sochaře a grafika), Vladimíra (básníka, prozaika a esejisty), Květy a Václava (spisovatele a výtvarníka) Vokolkových. Každý z těchto bloků přináší unikátní, dosud nikdy nepublikované texty a výtvarné práce všech těchto osobností – a vedle nich též texty o nich a o jejich díle z pera znalců jejich života a díla (mj. Mojmíra Trávníčka, Martina C. Putny a Blanky Ladové).

Otevřený rány. Vybrané studie o díle Jáchyma Topola

Výbor z českých i zahraničních studií o díle Jáchyma Topola představuje celou škálu možných přístupů k tomuto dílu – od pohledů jazykovědných, přes studie stylistické až k úvahám kulturně-historickým. Svazek ukazuje, jak mnohotvárné a významově bohaté Topolovo dílo je a kolik je v něm při pozorném čtení možno nalézt. Svazek uspořádal a předmluvou a ediční poznámkou opatřil Ivo Říha.

Castro Alves: Gonzaga aneb Revoluce v Minas

Jako nový svazek Lusobrazilské knihovny vychází divadelní hra předního brazilského romantika Castra Alvese (1847–1871), která se pro inspiraci vrací do provincie Minas Gerais sklonku 18. století, do období počátků brazilských snah o nezávislost na Portugalsku. Mladistvé hugovské drama obětavé lásky i podlé zrady s titulní postavou básníka Tomáse Antonia Gonzagy je zároveň obžalobou nespravedlivosti otrokářského řádu a romantickým nářkem nad nemožností naplnění pravé lásky ve světě řízeném zištností. Přeložil Zdeněk Hampl. Doprovodnou studii napsala Šárka Grauová.

Jean de Léry: Cesta o plavení se do Ameriky, kteráž i Brasilia slove

Cestopis, který napsal v druhé polovině 16. století Jean de Léry, líčí cestu tohoto francouzského hugenota do francouzské kolonie na území dnešní Brazílie. Toto poutavé svědectví, které do češtiny přeložili již roku 1590 dva čeští bratří, Matěj Cyrus a Pavel Slovák, nezachycuje jen podivuhodný nový svět, který se Evropanům v 16. století otevřel, ale také zvědavý a udivený pohled renesančního člověka na jinou podobu lidství, představovanou brazilskými Indiány. Kniha je doprovozena podrobnými vysvětlivkami a zasvěcenými doslovy historičky Simony Binkové a portugalistky Šárky Grauové.

Ivan Diviš: Návrat do Čech

Kniha svým názvem navazuje na Divišovu básnickou knihu Odchod z Čech – tentokrát však nejde o sbírku básní, ale o výbor z korespondence, a to z let 1989 až 1996, tedy z období, kdy básník dosud žil v Německu, ale do Čech již mohl – po dvacetiletém exilu – jezdit a postupně, krok za krokem, se odhodlával se do Čech vrátit natrvalo, což v roce 1996 skutečně udělal (a o tři roky později zde zemřel). Kniha, kterou uspořádal básníkův přítel Zdeněk Potužil, je složena z dopisů více než deseti adresátům, dopisy jsou řazeny chronologicky. Diviš se zde projevuje jako stylistický vulkán, jako básnická sopka chrlící proudy postřehů, soudů, nápadů, ale i vzlyků, klení, proseb a spílání. Jde o knihu nesmírně živou, podnětnou, plnou vášně i bolesti. Divišův mimořádný jazykový talent, známý z jeho Teorie spolehlivosti, se zde doplňuje s psaním zcela zbaveným jakékoli autocenzury – v tom je kniha jedinečná a též historicky zajímavá: poskytuje pozoruhodný a pronikavý pohled zvnějšku na první polistopadová léta v Čechách.

Almeida Garrett: Mnich Luís de Sousa

Nový svazek Lusobrazilské knihovny přináší vrcholnou divadelní hru jednoho z velikánů portugalského romantismu Almeidy Garretta (1799–1854), která na příběhu Manuela de Sousy Coutinha, hrdého šlechtice s nezlomnou vírou v moc rozumu a životní řád, ukazuje, že ani sebepočestnější život není chráněn před zásahy nevyzpytatelného osudu. Z neřešitelného konfliktu mezi rozumem a citem, ctí a láskou k milované ženě se rodí nový člověk, který pro sebe jediné východisko nalézá v Bohu – dominikán Luís de Sousa, pozdější slavný barokní spisovatel. Přeložila a doprovodnou studii napsala Marie Havlíková.

Jaroslav Kabíček: Chmilovatka

Výbor ze zcela neznámého a dosud nepublikovaného básnického díla významného překladatele ruské poezie. Kabíčkovy verše vznikaly v padesátých letech, poslední v roce 1960, kdy se začal věnovat překládání. Ukazují jej jako mistra pevné formy, zejména sonetu, vášnivého polemika s pronikavým viděním i brilantního melodika verše. Svým étosem i básnickou naléhavostí tyto básně dalece překračují dobu, v níž vznikly. Jsou živou, současnou poezií. Kniha je doplněna blokem vzpomínek na Jaroslava Kabíčka a zevrubnou ediční poznámkou Jana Šulce.

Jan Kameník: Deníky a sny I

V rámci šestisvazkového Díla básníka, prozaika, dramatika a překladatele Jana Kameníka (paní Ludmily Maceškové) (první dva svazky vydalo nakladatelství Triáda) vychází první svazek deníků a zápisků snů. Jde o dílo zcela mimořádného významu, neboť jsou zde vůbec poprvé v autentické podobě a v úplnosti publikovány Kameníkovy mystické deníky. Kniha dává čtenářům jedinečný klíč k pochopení Kameníkova díla básnického a prozaického, ale poskytuje i sama o sobě jedinečný čtenářský zážitek: umožňuje vhled do skutečného duchovního dramatu, do jednoho mimořádného tvůrčího života. Kniha vychází doplněna autentickými autorčinými kresbami, fotografiemi, zevrubnou ediční poznámkou a jmenným rejstříkem.

Karel Milota: Vzorec řeči

Úplný soubor kritického, literárně-historického a esejistického díla významného českého básníka a prozaika. Vedle mladistvých literárních kritik jsou zde zastoupena všechna klíčová témata Milotova literárního zájmu: česká experimentální poezie, zejména dílo Emila Juliše, prozaické dílo Vladimíra Párala, dílo Milady Součkové, ruská poezie a historický román. Milota se v této knize představuje jako břitký kritik, jedinečný literární analytik a pronikavý esejista – jeden z největších, jaké česká literatura v druhé polovině dvacátého století měla. Kniha je doprovozena zevrubnou ediční poznámkou editora svazku Jana Šulce, jmenným rejstříkem a úplnou bibliografií Milotova díla.

Josef Sudek: Labyrinty

Další z knižních svazků fotografických cyklů Josefa Sudka navazuje na cykly Okno mého ateliéru a Zátiší. V nejintimnějším prostoru svého ateliéru fotografoval Josef Sudek po řadu let náhodná uskupení předmětů, v kterých hledal a dokázal nalézt neobyčejná tajemství. Důležitou roli zde hrál zejména papír, ale i sklo. Od zátiší se tyto labyrinty – jak jim Josef Sudek říkal – lišily svou neuceleností, neuspořádaností, otevřeností. Umožňavaly mu denně nacházet něco nového, objevovat netušené tvary a konstelace. Úvodní studii ke knize napsala Daniela Hodrová.

Paul Wilson: Bohemian Rhapsodies

Kanadský bohemista Paul Wilson je vynikajícím překladatelem české literatury a známé je též jeho působení ve skupině The Plastic People of the Universe, v níž zpíval. Po mnoho let intenzivně píše v kanadském a americkém tisku o české literatuře a kultuře. Soubor jeho esejů a článků z českou tematikou je pro české čtenáře cenný tím, že jim dává nahlédnout český underground, disent, literaturu a politiku zvnějšku a přitom neobyčejně zasvěceně, že umožňuje spatřit mnohé z našeho života z nového a neobvyklého úhlu pohledu. Přítomná kniha shrnuje – v překladu Martina Machovce, Aleny Přibáňové, Jaroslava Riedela a Kateřiny Sidonové – Wilsonovy eseje vůbec poprvé do knižního celku. Wilson se zde představuje jako výrazný esejista s pronikavým viděním, jako člověk, který pro českou kulturu ve světě udělal v posledních čtyřiceti tolik jako málokdo jiný.Kniha je doplněna rozsáhlým rozhovorem Jaroslava Riedela s Paulem Wilsonem, unikátními fotografiemi, podrobnou ediční poznámkou, jmenným rejstříkem a Wilsonovým medailonem z pera Martina Machovce.

Jan Zábrana: Povídky

Soubor třinácti povídek představuje básníka, prozaika, esejistu a překladatele Jana Zábranu (1931–1984) jako mimořádného autora povídek, průkopníka užívání hovorového jazyka a slangu v české próze a významného prozaika let padesátých, kdy povídky vznikly. V knize je obsaženo sedm povídek již dříve knižně vydaných, jedna povídka publikovaná časopisecky a pět zcela neznámých prozaických textů. Hrdiny Zábranových povídek jsou většinou mladí lidé, pracující na počátku padesátých let v dělnických profesích či pohybující se na okraji společnosti. Povídky jsou dokonale vystavěné a mají strhující tah. Klíčový je též jejich jazyk, v jehož užívání byl Jan Zábrana suverénním mistrem. K vydání připravila Marie Zábranová, ediční poznámku napsal Jan Šulc.