Torst Katalog| Připravujeme| Distribuce| Fototorst (en)| Sudek Books (en)| O nás

Připravujeme

Pavel Hoza: Neviditelný člověk (Eseje a portréty)

Kniha Neviditelný člověk představuje Pavla Hozu po jeho knize historické (Slověnice. Dějinný příběh malé obce na Podblanicku) a prozaické (Uloupená duše) tentokrát jako esejistu, který jde v těch nejlepších stopách české literární esejistiky dvacátého století. Své eseje psal mnoho měsíců pro rozhlasovou stanici Vltava. Témata jeho esejů jsou vždy konkrétní, ale směřují k obecnému. Jsou to – česká krajina, historie a současnost, etická dilemata, rychlost dnešní doby, lidská odpovědnost. Pro Hozu je důležitý jazyk, kterým své eseje píše – esej je pro něj maximálně vycizelovaným slovesným útvarem. Eseje ve svazku doplňují portréty českých básníků, kteří jsou Hozovi autorsky i lidsky blízcí a kteří jsou spjati s literární Cenou Františka Hrubína, udělovanou v Benešově, kde Pavel Hoza žije, pracuje jako profesor české literatury na místním gymnáziu a působí jako kulturní organizátor.


Josef Lederer: Básnické dílo

Svazek představuje v úplnosti básnické a esejistické dílo významného českého básníka 20. století a literárního historika Josefa Lederera, přítele Jiřího Ortena, žijícího od roku 1938 v Londýně. Kniha obsahuje všechny Ledererovy básně, výbor z jeho satirických veršů, překlady odborných studií a básní a výbor z rozhlasové a jiné publicistiky. Aparát knihy obsahuje doslov o životě a díle Josefa Lederera, biografický přehled, bibliografii, kritický aparát a ediční poznámku. Doslov napsal literární historik a básník Josef Hrdlička, svazek edičně připravila Barbora Chybová.


Marcela Pecháčková: Jitka Válová: „Byly jsme dvě hovna ve vysoký trávě.“

Malířky Květa a Jitka Válovy vyrostly a zemřely doma v Kladně. Když jim byly čtyři roky, zemřel jim tatínek a s maminkou a dvěma staršími sestrami se ocitly v opravdové nouzi, která trvala desítky let. K tomu přišla válka a byly totálně nasazeny v Poldi Kladno. Od útlého věku kreslily a snily o malování. Podařilo se jim vystudovat UMPRUM, ale jejich výtvarné pojetí a politický postoj režim nepřijal, zůstaly v ústraní. Zlom nastal až po výstavě v roce 1983, kdy se o jejich existenci a mimořádném talentu dozvěděla veřejnost. Hovory s Jitkou Válovou vedla novinářka Marcela Pecháčková v roce 2009. O Jitce si povídala také s její přítelkyní Adrienou Šimotovou a s několika dalšími osobnostmi včetně Majky Vydrové, Jitčiny asistentky po Květině smrti. Původním záměrem byla kniha rozhovorů. Když Jitka dala autorce k dispozici svůj neuspořádaný archiv s deníky, dopisy, skicami a básněmi, práce na textu na dlouhých dvanáct let zamrzla. Teprve letošní 100. výročí narození dvojčat Válových se stalo impulzem k dokončení knihy. Publikace nabízí velké množství dosud nezveřejněných fotografií a snaží se zachytit tuto jedinečnou umělkyni co nejautentičtěji včetně jejího syrového vyjadřování. Jitka vedla velmi prostý život, často na hraně zoufalství, ale i tak zůstala do posledního dechu veselá. Taková je i tato kniha.


Ivan Diviš – Rio Preisner: Skála se sesouvá do bořeliska (výbor z korespondence 1969–1989)

Básník a esejista Ivan Diviš a básník, literární vědec-germanista, filosof, esejista a překladatel Rio Preisner se přáteli stali v exilu v letech 1969–1989. Diviš žil v Německu, Preisner ve Spojených státech. Jejich vztah byl vřelý a vzájemně obdivný. Diviš ctil Preisnerovu vzdělanost a odbornou erudici, Preisner obdivoval Divišovu básnickou eruptivnost. Oba dva byli k sobě puzeni, ač jejich myšlenky byly často protikladné. Polemizovali spolu, přeli se. Rozhodli se psát si dlouhé dopisy, o nichž věděli, že nemají charakter jen osobní, ale že je píší jako dílo literární. Nejen pro danou chvíli, ale „pro věčnost“. Po roce 1989 oba dva usilovali o knižní vydání této své korespondence. Vznikl svazek mimořádného rozsahu a literární ceny. Zatímco Divišovy dopisy nesou všechny rysy básnického bouřliváctví, Preisnerovy listy jsou plnohodnotnou esejistikou, pojednávající témata historická, teologická, literární, filosofická a politologická. Knihu edičně připravil editor Jan Rubeš. Vychází doplněna jeho předmluvou a rozsáhlým jmenným rejstříkem.


Břetislav Štorm: Rytíři, draci a poutníci

Břetislav Štorm (1907–1960) byl znám jako vynikající grafik, kreslíř, heraldik, architekt a znalec architektury, kulturní publicista a specialista na ochranu kulturních památek a péči o ně. Patřil k duchovně založeným autorům se zájmem o středověk, heraldiku a kulturní tradici. V celém svém životním působení byl ztělesnitelem řádu, klidu a rozvážného předávání kulturních hodnot z generace na generaci. Neprávem opomíjenou součástí jeho díla bylo jeho dílo beletristické, dosud z části skryté, z části roztroušené po drobných publikacích a časopisech doby předválečné, válečné a těsně poválečné. Jeho prózy Smrt rytíře Růže, Vladařství Růže, Soví hrad, Dobrý drak, Dobrý rytíř, Stará kapitula, Strašidla, Knížka o životě rytířském, Poutník a další tvoří celek mimořádné literární hodnoty. Přítomná kniha přináší jejich souborné vydání, doplněné stejně rozsáhlým souborem Štormových prací odborných (Liturgické umění, Úvod do heraldiky a další). Vybral, uspořádal a ediční poznámku napsal Jan Šulc.


Jan Šulc: O lidech a knihách

Nakladatelský redaktor a editor Jan Šulc (1965) napsal za posledních třicet dva let více než dvě stovky vzpomínkových, popularizačních a polemických textů o české literatuře, vedl rozhovory s českými spisovateli a proslovil řadu přednášek. Z těchto textů vychází nyní výbor, jehož cílem je popularizovat literaturu, četbu a české literární osobnosti mezi nejširšími vrstvami čtenářů. Kniha je rozdělena do pěti oddílů: Vzpomínky (mj. Juliš, Žilina, Kosík, Preisner, Med, Kabíček, Fischerová, Topol, Havel, Kovářík, Lopatka, Cieslar), Sloupky (čtyřicet tři sloupků psaných zejména pro časopis Host), Příležitostné texty (předmluvy, doslovy, přednášky a jiné texty o českých spisovatelích od Karla Poláčka a Jaroslava Foglara přes Zbyňka Havlíčka a Jana Zábranu po autory mladších generací), Články (mj. o bulvarizaci, editorství, české knižní kultuře a současné české poezii), Otázky (rozhovory s jedenácti literárními osobnostmi, mj. Bohuslavou Bradbrookovou, Zinou Trochovou, Editou Štěříkovou, Markem Staškem a Vilémem Vránkem) a Odpovědi (několik vlastních rozhovorů). Kniha je doplněna soupisem publikací nakladatelství Torst za dobu třiceti dvou let, jmenným rejstříkem a šedesáti černobílými fotografiemi. Jejím smyslem je zachytit svědectví o významných osobnostech novodobé české literatury a podnítit její četbu zejména mezi mladšími čtenáři. Může se stát i příručkou pro knihovníky, organizátory literárních festivalů a učitele české literatury.